Vzduchotechnika neboli větrací systém nám do vnitřního prostoru kontrolovaně přivádí čistý vzduch. Přesněji řečeno odvádí zkažený vzduch a nahrazuje ho vzduchem čerstvým. Potřeba vzduchotechniky vzrůstá přímo úměrně s potřebou ušetřit náklady za topení. Trendem dnešní doby je totiž rodinný (nebo bytový) dům co nejvíce zateplit a utěsnit, aby nedocházelo k tepelným ztrátám. To má ale negativní vliv na přirozené klima vnitřního prostoru. V takovém objektu pak často dochází k nadlimitnímu znečišťování vnitřního vzduchu (více nás bolí hlava, jsme ospalí apod.). Z dokonale utěsněného objektu se také nemůže dostat vlhkost a může pak docházet ke vzniku plísní. Vzduchotechnika tento problém krásně vyřeší a zajistí nám dostatečnou kvalitu vnitřního prostředí i přes velkou těsnost obálky budovy (například pasivní, nízkoenergetické domy).

Každý z nás chce žít a pracovat ve zdravém prostředí. V dnešní době se ale velmi často lze setkat s pojmem „Sick building syndrome“ (v překladu syndrom nemocných budov), který se používá pro budovy, ve kterých bývá větší koncentrace alergenů, plísní a bývají překročené limitní hodnoty CO2. Výsledkem toho pak jsou výše zmiňované bolesti hlavy, snížená pozornost, ospalost a zejména náchylnost k nemocem. Bohužel se s tímto pojmem lze často setkat i u budov jako jsou základní školy. Ty se dnes kvůli úspoře nákladů na vytápění velmi často zateplují, čímž sice škola ušetří nemalé peníze, ale posléze nastane problém v neumožnění větrání budovy mikroventilací – tj. přirozeného větrání netěsnostmi v budově a tím i vyšších koncentrací CO2. Správně navržená vzduchotechnika dle potřeby intenzity výměny vzduchu (resp. dle aktuální normy) tento problém řeší.

Ve vyhlášce MZČR č.410/2005 Sb. je uvedeno, že „Přirozené větrání musí být v případě těsných oken zajištěno systémy mikroventilace nebo větracími štěrbinami.“, ovšem příloze č.2 se uvádí požadavek na množství vzduchu pro třídy 20 - 30 m3/h na studenta. Dnes vyráběné výplně otvorů ale takový průtok vzduchu nezajistí. Bez řízeného větrání je pak vnitřní prostředí nevyhovující a je nutné to změnit.

Na následujícím obrázku je pro představu zobrazen graf, který ukazuje koncentrace CO2 v různých učebnách mateřské školy. Pro srovnání je jedna ze tříd (M) vybavena vzduchotechnikou. Na grafu lze vidět, že třída s instalovaným větráním přesahuje hodnoty koncentrace CO2 = 1000 ppm (horní hranice doporučených hodnot) jen zřídka.

graf

Příklady koncentrace CO2

360-400 ppm - venkovní čerstvý vzduch
800-1000 ppm - doporučená úroveň CO2 v budovách
nad 1000 ppm - únavy, bolesti hlavy a snižování koncentrace
1500 ppm - maximální povolená hodnota PPM v pobytových místnostech
5000 ppm - maximální bezpečná koncentrace bez zdravotních rizik
35 000-50 000 ppm - vydechovaný vzduch dospělého člověka

Efektivita vzduchotechniky

V praxi se lze docela často setkat s tím, že objekt má sice instalovanou vzduchotechniku, ta ale pracuje na základě předem daného časového programu (pokud tedy není vypnutá úplně). Výsledkem pak může být i to, že v některých chvílích se větrá nedostatečně (nárazové akce, návštěvy, … ), a naopak jindy vzduchotechnika funguje, i když to není vůbec potřeba (v době dovolených, apod.). Z ekonomického a energetického hlediska jde o velmi neefektivní řešení. Proto se v praxi doporučuje vzduchotechniku řídit za pomocí CO2 čidel, které zajistí, aby limitní hodnoty koncentrace CO2 nebyly překročeny.

Reference instalace vzduchotechniky z poslední doby

- vzduchotechnika do 3 pokojů dětské kliniky v areálu Fakultní nemocnice Olomouc, kde byla instalována jednotka EHR 480 N Ekonovent EVOD-PH-IP pro nutnost přívodu čerstvého vzduchu

Vzduchotechniku od firmy Elektrodesign si můžete nechat namontovat od naší firmy, velmi oblíbenou vzduchotechnickou jednotkou je například bytová jednotka ALTAIR 120 H. Více informací o této vzduchotechnice najdete na webu firmy elektrodesign.